Vyučujeme: vlastnosti živých soustav / organismů

Co je živé a co ne? Proč je kámen neživý, proč kočka ano a co je vlastně vir? Odpovědi na tyto otázky je možné jednoduše shrnout výčtem vlastností živých soustav, který vypíšeme na tabuli a necháme děti opsat. Přitom právě tato látka je úplně ideální na to, aby si na ní děti "přisly samy". Proč jim vysvětlovat něco, co zvládnout odvodit? A jak na to?

A tento obrázek můžete směle použít k výkladu, protože je vytvořený mnou z fotek s CC0 licencí z Pixabay :)

Vzdělávací cíl hodiny: žák odvodí vlastnosti živých soustav na základě srovnání živých a neživých soustav, umí porovnat a určit živé a neživé soustavy a vysvětlit jejich zařazení (tedy živý/neživý), aplikuje tyto znalosti na další pro něj zatím neznámé soustavy

Úloha obsahuje učivo: znaky živých soustav, opakování základů geologie, zoologie a botaniky i obecné biologie

Příprava: Pro každou dvojici nebo každého žáka připravte jeden neživý objekt do lavice (ideálně malý kámen, můžete nasbírat kdekoli a po použití na místo vrátit). Pokud máte možnost, připravte i další neživé objekty, které budete mít k demonstraci na katedře (kosti, suché větve, vycpaná zvířata, peří, ulity apod.). Pro třídu pak připravte alespoň jeden objekt živý - můžete použít žáky samotné, nebo pokud je to ve vašich možnostech i další organismy (květiny ve škole, třídní zvířátko, žáci můžou donést třeba malého domácího mazlíčka - křeček, morče...).

Postup: 

a) vysvětlete žákům, že biologie je věda o živých a neživých přírodních soustavách a kolem nás a že by bylo tedy vhodné umět tyto soustavy rozlišit - zda jsou, nebo nejsou živé

b) rozdejte žákům kameny (jako vždy: upozornit, že s nimi nebudou ničit spolužáky ani školní majetek...) a demonstrujte pomůcky, ukažte vše neživé a vše živé (nechte žáky předměty popsat - "a čí lebku si myslíte, že teď držím v ruce? ano... je to liška!"), vysvětlete, že i některé neživé objekty, které máte vystavené byly dříve součástí živých organismů, což by mělo žákům trochu pomoci přemýšlet nad rozdíly

c) pokud nemáte živou pomůcku, můžete využít krátké motivační video, kde budou vidět životní projevy různých organismů, například: https://www.youtube.com/watch?v=c8aFcHFu8QM&ab_channel=BBCEarth (výborné jsou obecně trailery k dokumentům BBC)

d) nechte žáky nakreslit si na papír tabulku s dvěma sloupci živé / neživé a nechte je na základě porovnání pomůcek (oni sami jsou taky pomůcka!) sepsat vlastnosti, které se vyskytují pouze u živých soustav a které naopak neživé nemají

e) po 10, max 15 minutách práci zastavte, papíry můžete vybrat a později oznámkovat snažení žáků, nebo zadat výměnu papírku se sousedem a žáci si ohodnotí správnost navzájem

f) vyvolávejte žáky a postupně procházejte jejich nápady, sepisujte je na tabuli a kategorizujte (například přijímání potravy, dýchání, vylučování... se dá shrnout pod kategorii metabolismus), výsledný stručný bodový zápis si žáci zapíšou na čisto do sešitu, nebo použijí svůj opravený papírek s tabulkou, který si založí (dle toho, jaký chcete, aby měli žáci výstup, vybírejte metodu hodnocení)  

Sporné odpovědi? Nebraňte se jim a využijte je k hlubšímu pochopení látky! Zde je řešení:

• kámen se taky hýbe, když do něj kopnu nebo zafouká dost vítr: to kytka a ty taky, ovšem kámen není schopný vytvořit energii, kterou by mohl rozpohybovat sám sebe bez působení okolních sil 
• když do kamene prásknu kladivem, taky udělám dva kameny: kámen neumí aktivně udělat nový kámen, nemá žádný návod na svou výrobu a fungování, který by mohl předat, pokud do něj prásknem kladivem, budeme ho jen zmenšovat
• kytka se přece nehýbe: i květiny se umí pohybovat - například fototaxe (otáčení za Sluncem) nebo pohyby úponků vinné révy a vikve, když hledají oporu

Bonus: úlohu můžete rozšířit o problematiku virů - děti mohou analyzovat jaké vlastnosti živých a neživých soustav mají a kam by je zařadily... ale v jedné hodině to nestihnete a lepší je nechat si to na další hodinu jako opakování ;)

Výstup ve formě zápisu:

Jaké znaky tedy musí jednotka v prostoru mít, abychom ji považovali za živou?  

• reagovat na podměty (dráždivost, vrazím do tebe - uhneš nebo do mě vrazíš taky ale taky pocení jako reakce na vyšší teploty apod.) 
• pohybovat se (aktivně a sám bez nutnosti vlivů prostředí) 
• mít vlastní metabolismus (=  organismus je oddělený od prostředí a žere, dýchá, vylučuje a tak) 
• dědičnost (organismus má vlastní genetickou informaci = DNA, která je návodem na výrobu a fungování jeho těla) 
• vývoj - změna v čase (ontogeneze - vývoj ve smyslu dospívání a změn během života jednoho organismu / fylogeneze jako vývoj druhů v rámci procesu evoluce) 
• rozmnožovat se (sám, tzn. může využívat jiného živočicha jako hostitele, ale měl by mít všechny vlastní součástky - třeba DNA, které mu rozmnožení umožní) 

+ měli byste si odnést, že asi to nejdůležitější u živého tvora je schopnost samostatného rozmnožování a návod na svou výrobu, který v rámci toho předá (DNA) 

Tip na závěr: A pokud neobsahuje váš kabinet žádné zajímavé neživé pomůcky, které dřív bývaly živé, využijte online sbírku kostí z Pedagogické fakulty UK, kde najdete i tyto roztomilé šelmičky: