Vzdělávací: Co je doopravdy ekologie?

"Zase nějaký blbý ekologové, co se přivazujou ke stromum a líbaj zem..." - komentují takhle vaši známí společenské dění? Pak věřte, že vůbec nevědí, co je to ekologie. Že vás to překvapuje? Díky médiím a tomu jak špatně rozlišují skutečné odborné termíny a pouhá hezká slova, se jim člověk může jen těžko divit. Co ale teda je a co už naopak není ekologie? A proč se o ní musíme učit? To je otázka, na kterou by měl člověk ve 21. století být rozhodně schopný odpovědět.

Ekologie

Ve škole jste si jistě říkali, že ekologie je věda. To znamená, že ekolog v zásadě není člověk, který součástí nějakého "ekologického" hnutí nebo organizace. Je to vědec, vědecký pracovník. Ekologie je věda o vztazích živých organismů s neživým prostředím a o vztazích organismů mezi sebou. Nejde tedy vůbec tolik o nějaké třídění odpadů a přivazování se ke stromů. Jde především třeba o to, co se stane, když se přemnoží divoká prasata a začnou rozhrabávat všechny louky ve svém okolí - jaký dopad to bude mít na rostliny zde? Přestanou některé druhy na místě existovat? Jaké jiné se mohou objevit? Nebo třeba co se stane pokud se začne řeka pravidelně vylévat z břehů a voda bude pronikat do přilehlého lesa - jak budou stromy reagovat na to, že "stojí ve vodě"? "Utopí se"? Budou tam růst časem jiné stromy než na suché stráni? A co hmyz? Žere tenhle motýl pouze tento druh rostliny, nebo i jiný? Jaký vliv to má na rostlinu? Tak tohle je ekologie... J

Enviromentalistika

Pak existují lidé, kteří mají práci mnohem úzčího zaměření a to jsou enviromentalisté. Co je enviromentalistika? Enviromentalistika je věda, která shrnuje poznatky jiných věd jako právě třeba ekologie, nebo fyziky, biologie, chemie, geografie i ekonomie. Enviromentalistika zkoumá, jak jediný druh organismu - člověk - ovlivňuje své prostředí a jaké to má dopady i na přírodu ale i na něj. Jedná se tedy o úplně jiný obor! Ale stále jde o vědu a enviromentalista je tak opět vědec a ke stromům se často vůbec nepřivazuje, ale spíš měří třeba koncentrace jedovatých látek v ovzduší a srovnává je s vyspělostí lidí žijících v dané oblasti.

V rámci této problematiky pak hovoříme o tzv. environmentální gramotnosti, kterou občas rádi v pedagogice zkoumáme - tedy jak moc environmentálně gramotné jsou naše děti? Tento typ gramotnosti představuje schopnost nás všech přemýšlet a rozhodovat se o problémech zahrnujících životní prostředí a konat tak, abychom toto naše prostředí, které nám umožňuje žít, nepoškozovali (alespoň ne víc, než je nezbytně nutné...). Nejde tedy jen o to, že víte, jak se třídí odpadky a že betonování každého kusu hlíny není v pořádku, ale také že jste schopni tyto znalosti aplikovat v životě a sami tak na základě rozhodnutí nečinit, potažmo pomáhat druhým v tom, aby se chovali podobně zodpovědně.

Ochrana přírody a aktivisté

Kdo jsou ale ti lidé, co se přivazují ke stromům a brání těžarům v jejich uříznutí? Enviromentální aktivisté nebo někdy také ekologičtí aktivisté (protože dochází k onomu směšování pojmů eko a envi) jsou lidé bojují za ochranu přírody - často ve svém volném čase a rozhodně nejsou placeni. Jde o projevení názoru určitou akcí, kterou může být sázení stromů, nebo i přivazování se k nim. Ani tyto lidi tedy možné "házet do jednoho pytle". Mnoho z nich se nikdy v televizi neobjeví, jak házejí rajčata na policii... Zároveň je ale samozřejmě pravda, že vědec, který se zabývá ekologií, může být zároveň i aktivista, který ve svém volnu nabádá k ochraně přírody a naopak.

Eko a envi

Stále je ale běžné směšovat pojmy ekologický a enviromentální a bývá těžké je odlišit v některém kontextu. Například využívání fosilních paliv jako uhlí bývá považováno za neekologické. Z hlediska toho, že to narušuje přirozený koloběh například daného místa těžby (zničení lesa a louky...) to smysl dává i ekologický. Ovšem když budeme na tento problém pohlížet jako člověk vytvořený a tím pádem lidské ovlivňování krajiny, jsme spíše v rovině enviromentální. "Ekologický" je tedy často spíš zažité slovo odkazující na vztah něčeho k přírodě a ekosystému jako celku, které veřejnost snadno chápe a proto se užívá. 

Úplně stejné je to ale například se slovy "bio" nebo "organický", které se používají jako označení produktů v obchodech. Jsou to pouze slova, která zní dobře a používají se v určitém kontextu pod zvláštní definicí. A například definice "bio" a "organických" potravin se může lišit stát od státu a zatímco někde toto označení skutečně podmiňuje jiný přístup při pěstování plodin, jindy nemusí znamenat téměř nic. Proto je třeba s podobnými označeními v médiích vždy pracovat opatrně a ověřovat si, jaká je jejich definice a pouze si nemyslet, že to intuitivně víme. 

Co nás to učí?

Co z toho? Ve škole jste jistě v rámci biologie probírali ekologii - bavili jste se o potravním řetězci (jak seo rganismy navzájem "pojídají"), o populacích (jak spolu organismy žijí pohromadě) a biogeografii (kde zvířata žijí na jinak neživé planetě a proč žijí právě tam, kde jsou). Možná máte ale také tzv. enviromentální výchovu - tam jste nejspíš probírali jak se třídí odpad, jak se kácí deštné pralesy a mizí krásná vzácná zvířata, jak automobilová doprava znečisťuje Zemi, jak to může ublížit nám lidem na zdraví a co pak děláme proto, abychom si vlastní činností takto neubližovali. Sobě nai jiným organismům, se kterými žijeme na Zemi.

Obě tyto disciplíny jsou tak něco úplně jiného a obě má velký smysl vyučovat! Učí nás jak organismy žijí společně a jak jejich život ovlivňuje voda, půda, vzduch, teplota i sluneční záření. Tedy i to, jak to ovlivňuje nás. Učí nás také jak se o svět kolem starat, aby byl pořád obyvatelný pro všechno živé.

Až někdy uvidíte tyto obrázky, vzpomeňte si, že nemají nic společného s ekologií! Jedná se o totiž enviromentalistiku a enviromentální výchovu. Šipky v kruhu totiž naznačují uzavřený cyklus, který je znakem pro třídění odpadu. Jde o to, že cokoli, co vyrobíme, jsme schopni zpátky přetvořit v surovinu k další výrobě a danou věc nevyhazujeme na skládku... Ani značka "eco" často nemá nic společného se skutečnou ekologií, ale spíše se šetrností k životnímu prostředí. Nenechte se mást lidmi nadávajícími u večerních zpráv a nazývejte věci pravými jmény a učte to i je.